"To nikdo z nás neví, teď bude Lucie dva roky odpočívat a pak se uvidí," povedal Michal Dvořák pred dvoma rokmi.
Ohromný comeback kapely Lucie zatřásl celým českým světem. Fanoušci se konečně dočkali návratu legendy a kapela na oplátku velkých emocí a perfektních zážitků. O přípravách famózního turné, o vztazích a dalších plánech kapely jsme si povídali s klávesistou, skladatelem, textařem, producentem, zakládajícím členem a manažerem skupiny Lucie – Michalem Dvořákem.
Jaké je to po deseti letech opět hrát v kapele Lucie?
Skvělé! Když se vracíte po tak dlouhé době a zájem fanoušků je tak veliký, že turné navštíví přes sto dvacet tisíc lidí, je to obrovská euforie. Navíc jsem měl možnost jako manažer celého turné za dva roky připravit všechno tak, jak jsme si to domluvili a jak se na "skupinu dvacetiletí" sluší a patří.
Co bylo impulzem dát to opět dohromady?
Celý comeback asi nastartovala cena Anděl 2010 za skupinu, interpreta a album dvacetiletí.
Byli jste během „odloučení“ s kluky z kapely v kontaktu?
Ne, nebyl čas ani důvod.
Co se za ta léta změnilo? Jak si teď užíváte obnovenou spolupráci?
Mám pocit, že kromě velikosti našich triček se nezměnilo nic. Je to práce na plno jako vždy, když Lucie něco dělala, zároveň jsou zde staré známé rozbroje, co a jak řešit, co a jak dělat a co a jak prezentovat. Jsme stále ti samí "čtyři kohouti na jedný slepici". Všichni asi chtějí pro skupinu to nejlepší, ale najít konsenzus v těch mnoha věcech je téměř nemožné. Ale asi právě tohle různorodé hudební koření fanoušky tolik baví a přitahuje.
A vy máte opravdu obrovskou základnu fanoušků, v Praze jste odehráli tři megalomanské koncerty. Jaký je to pocit?
Úžasný, možná srovnatelný, né-li lepší jak koncert na Strahově před Rolling Stones pro sto třicet tisíc lidí, protože tohle bylo jen na nás a celá hala včetně Skyboxů a Klubového patra tančila a zpívala s námi skoro každé slovo. Neskutečně krásný a neopakovatelný zážitek...
Prožíváte ještě před koncertem trému, ten tzv. pozitivní adrenalin? Když vezmeme do úvahy fakt, že se jednalo o společné turné po tolika letech.
Určitě, každý po svém, možná více introvertně, ale něco jako tréma – očekávání, jak to dopadne – nejistota, zda je všechno nachystané dobře, tu asi bude vždycky. Trému nemá asi jen totální ignorant a to my nejsme, chceme vždy podat maximální výkon.
Prý jste se na turné chystali rok. Je to pravda?
Turné jsem jako manažer připravoval dva roky a rok jsme se skupinou trénovali, rozehrávali se. Naši kolegové mezitím připravovali projekce, světla, scénu, hydrauliky, mechanismy, sochy, nástroje a speciální počítačové prostředí pro řízení celé show.
Na turné se objevily různé efekty. Třeba David Koller bubnující nad obecenstvem. Vymýšlíte si dramaturgii koncertů sami?
Sami, ve spolupráci s šikovnými a povolanými kamarády a kolegy.
Podle jakých kritérií pak vybíráte písně, které zahrajete?
Podle žádanosti. V podstatě best of a něco navíc, aby nebyla nuda. Také je důležitá dramaturgie celého večera, abychom dvě hodiny nehráli jen ploužáky.
Michale, vy kromě Lucie spolupracujete i na projektu Vivaldianno. Vrátíte se k němu v budoucnu?
Ano, Vivaldianno je můj autorský projekt. Na jaro připravujeme VIVALDIANNO MMXV, tedy Vivaldi Roku 2015, nové CD a turné. Chystáme se do Shanghaie i do západní Evropy. Snažíme se umocnit původní hudbu současnými hudebními a technologickými výrazovými prostředky. Není to jen stará aranž zahraná na nové nástroje, je to komponování nových partů, hledání nových harmonií, forem a postupů.
A nazpět k Lucii. Víte, kolik lidí vás na jednotlivých koncertech vidělo?
Na každém pražském představení bylo osmnáct tisíc lidí a to je za tři koncerty jen v Praze dohromady padesát čtyři tisíc lidí. Je jedno jestli hrajete pro patnáct set nebo pro osmnáct tisíc fanoušků, my hrajeme vždy "do plnejch”!
Pro fanoušky to byla velká věc. Co bude následovat teď po skončení turné? Vím, že ještě odehrajete koncert na Rock for People.
Ještě nás čeká 26. června Plzeňský Lochotín, který už je vyprodaný a museli jsme z bezpečnostních důvodů zastavit prodej na dvaceti tisících vstupenkách. A pak třešnička na dortu hradecký Rock for People. Je to dvacátý ročník a my jej chceme oslavit s festivalem - závěrečným koncertem pod širým nebem. Budeme hrát nezkrácený dvouhodinový koncert, stejný jako na turné se vším všudy. Projekce, pyrotechnika atd. Jen hydrauliku necháme doma, ta by asi venkovní podmínky nesnesla.
Chystá se z koncertní šňůry dokumentární DVD?
Ano, bude záznam na ČT na podzim 2014, pak DVD a uvažujeme i o CD Lucie 2014.
Můžeme se pak těšit i na to, že půjdete do studia a nahrajete nové album?
To nikdo z nás neví, teď bude Lucie dva roky odpočívat a pak se uvidí.
Chtěli byste něco vzkázat fanouškům?
ANO! Děkujeme za úžasné koncerty, za obrovskou podporu a za to, že ty dva roky dřiny a nekonečných příprav stály za to!!! DÍKY!
