Snila jesm galaktický sen o odletu, přeletu a příletu. Vesmírnou loď řídil
ambientní velmistr norský umělec Geir Jenssen známý jako Biosphere
společně s českým videomappingovým seskupením The Macula Visuals.
Ponořit se do ambientní muziky nebylo nikdy jednodušší než na koncertu v
pražském Planetáriu, které jako by bylo stvořeno pro moment, kdy se v
něm nenápadně zjeví elektronický guru Biosphere. Ten jako by ani
nechtěl, abychom ho viděli. Jak skromně napochodoval, tak stejně skromně
odpochodoval. Mihnul se v prostoru jen tak mimochodem. O to víc
zapůsobil koncert, který naservíroval a možná i díky tomu jsme zažili
zvláštní pocit: „We had a dream last night, we had the same dream," (track Phantasm z alba Patashnik, hláška z filmu The Krays).
Biosphere posunul svůj arktický
ambient společně s vizuálním uskupením The Macula Visuals (!) do
velkolepé symfonie galaktických vibrací. Po dobu jedné hodiny se v
Planetáriu odehrál vesmírní koncert ve všech svých podobách. Z oblohy
plné letadel jsme s The Macula Visuals odletěli raketou
k úkazům padajících hvězd, mléčné dráhy či polární záře, k astrologicky numerologickým zákonitostem i k spermickým metaforám až do
vnitřního vesmíru člověka přes sondu do srdce. Jednoduše řečeno od
vesmírně-galaktických zvuků a vizualizací, přes postupné přibližovaní se
zeměkouli až po osobní vesmír člověka. Od arytmického ambientu, přes
statické beaty, melodické smyčky, nasamplované dialogy ze scifi snímků,
gradaci zvuků, třítaktových i dvoutaktových beatů až po tlukot lidského
srdce. Dvaapadesátiletý
Geir Jenssen aka Biosphere nachystal velkolepou zvukovou seansu. Těžko
opsat pocity, které doprovázeli jednotlivé sekvence. Od postupného
stupňování napětí a zadržování dechu, přes procitnutí v hlubokém nádechu
až po slastný stav beztíže ve vesmíru zvuků a obrazů.
Biosphere nabídl průřez tvorbou, která není úplně k běžnému poslechu. Je
k ní třeba zvláštní nálada, pozorné vnímaní, smysl pro experimentální
muziku i zálibu v house music. Ovšem na koncertu v Planetáriu jsme toto
ambientní přestavení zhltli snáz než by nás pohltila černá díra.
Symbióza zvuků, melodií, beatů a vizualizací zapůsobila tak, že tomuto
druhu muziky bychom se třeba nechali oddávat pravidelně a snáz jako
společnému zpívání odrhovačky Waltzing Matilda při putování
v galaktickém bezčase.
autorský text, zveřejněno v mePASS, foto: Michal Hradecký, http://www.mepass.cz/clanky/1746-biosphere-festival-spectaculare
Žádné komentáře:
Okomentovat