čtvrtek 11. února 2016

Spacemusic Mistr Biospehere

Snila jesm galaktický sen o odletu, přeletu a příletu. Vesmírnou loď řídil ambientní velmistr norský umělec Geir Jenssen známý jako Biosphere společně s českým videomappingovým seskupením The Macula Visuals.



Ponořit se do ambientní muziky nebylo nikdy jednodušší než na koncertu v pražském Planetáriu, které jako by bylo stvořeno pro moment, kdy se v něm nenápadně zjeví elektronický guru Biosphere. Ten jako by ani nechtěl, abychom ho viděli. Jak skromně napochodoval, tak stejně skromně odpochodoval. Mihnul se v prostoru jen tak mimochodem. O to víc zapůsobil koncert, který naservíroval a možná i díky tomu jsme zažili zvláštní pocit: „We had a dream last night, we had the same dream," (track Phantasm z alba Patashnik, hláška z filmu The Krays).

Biosphere posunul svůj arktický ambient společně s vizuálním uskupením The Macula Visuals (!) do velkolepé symfonie galaktických vibrací. Po dobu jedné hodiny se v Planetáriu odehrál vesmírní koncert ve všech svých podobách. Z oblohy plné letadel jsme s The Macula Visuals odletěli raketou k úkazům padajících hvězd, mléčné dráhy či polární záře, k astrologicky numerologickým zákonitostem i k spermickým metaforám až do vnitřního vesmíru člověka přes sondu do srdce. Jednoduše řečeno od vesmírně-galaktických zvuků a vizualizací, přes postupné přibližovaní se zeměkouli až po osobní vesmír člověka. Od arytmického ambientu, přes statické beaty, melodické smyčky, nasamplované dialogy ze scifi snímků, gradaci zvuků, třítaktových i dvoutaktových beatů až po tlukot lidského srdce.  Dvaapadesátiletý Geir Jenssen aka Biosphere  nachystal velkolepou zvukovou seansu. Těžko opsat pocity, které doprovázeli jednotlivé sekvence. Od postupného stupňování napětí a zadržování dechu, přes procitnutí v hlubokém nádechu až po slastný stav beztíže ve  vesmíru zvuků a obrazů. Biosphere nabídl průřez tvorbou, která není úplně k běžnému poslechu. Je k ní třeba zvláštní nálada, pozorné vnímaní, smysl pro experimentální muziku i zálibu v house music. Ovšem na koncertu v Planetáriu jsme toto ambientní přestavení zhltli snáz než by nás pohltila černá díra. Symbióza zvuků, melodií, beatů a vizualizací zapůsobila tak, že tomuto druhu muziky bychom se třeba nechali oddávat pravidelně a snáz jako společnému zpívání odrhovačky Waltzing Matilda při putování v galaktickém bezčase.

autorský text, zveřejněno v mePASS, foto: Michal Hradecký, http://www.mepass.cz/clanky/1746-biosphere-festival-spectaculare 

Žádné komentáře:

Okomentovat